Ostřešanská hospůdka - více informací získáte na telefonních číslech 466 304 921 nebo 602 446 904
Je půlnoc, 28. září 1994. Na severu Baltického moře se schyluje k největší poválečné námořní katastrofě. Silný vítr a vlny zadusí výkřiky obětí a chladné vody se stanou hrobem pro 852 nic netušících cestujících. Trajekt Estonia mizí uprostřed finského zálivu v hlubinách...
Vyšetřování katastrofy trvalo tři roky a vyšetřovací komise dospěla k závěru, že za potopení může špatná údržba lodi. Ale bylo to tak doopravdy? Potápěči, kteří se i přes zákaz švédské vlády k trajektu potopili do téměř stometrové hloubky objevili šokující důkazy: byl tu spáchán zločin?
Účastník mezinárodní potápěčské expedice Jindřich Böhm podává zprávu o tom, co v hlubinách našli.
VSTUP ZDARMA
Původní název vsi Wostřešany vznikl z patrně „vostrých střech“, kterých se zde nacházel hojný počet. Nejstarší známá zpráva o obci Ostřešanech jest ze dne 23. prosince 1340 v poslední vůli rytíře pana Arnošta z Pardubic, sepsané na zámku „Stará“ na Bydžovsku. Dle této poslední vůle rytíř Arnošt z Pardubice odkazuje Pardubice a některé vsi, mezi nimi též Ostřešany, svému synu Arnoštovi, který byl děkanem v Praze v hlavním chrámu Páně a později se stal prvním arcibiskupem pražským. V archivu českém (díl XVII.) jsou první zprávy o usedlících z Ostřešan z roku 1493. V tomto roce odvádělo vrchnosti ouroky 5 usedlíků.