Obec Ostřešany
obecOstřešany

Na stránkách se pracuje

Zajímavosti

  • Kaplička z roku 1898 nacházející se v centru vsi. 

foto

  • Dům č. p. 11 známé malířky Evy Filemonové ( *1933 - †2014 ).

foto

Tento dům je zvláštní svojí fasádní výzdobou. Jedná se o originální fresky zmíněné malířky. Eva Filemonová se narodila v Ostřešanech jako třetí dítě. Otec vlastnil cihelnu, matka krátce po jejím narození onemocněla a musela být umístěna do soukromého sanatoria. Toto odtržení od matky se promítá do její tvorby v pozdějším věku. V Ostřešanech žila do roku 1952, kdy byla nucena odejít. Po odchodu z rodné vsi bydlela v Brně, ale v roce 1982 se vrátila zpět do rodných Ostřešan. Z kádrových důvodů (kvůli otci) jí bylo zakázáno vzdělání, a tak se živila zpočátku jako uklízečka, poté jako zdravotní sestra. Po smrti svého prvního muže zůstala doma se synem a začala malovat. Vrátila se však zpět do práce jako vychovatelka učňů. I tuto práci musela z politických důvodů opustit. Nakonec se stala ošetřovatelkou nemocných na nejtěžších pracovištích (psychiatrie, onkologie).

V letech 1976−1981 žila ve Strážnici s druhým manželem, který sem v letech normalizace musel odejít. Po návratu do rodných Ostřešan rekonstruuje dům a zdobí ho vlastními sgrafityfreskamisochami z pískovce i dřevaobrazy a dalšími uměleckými díly. Do roku 1976 byla spíše nedělní malířkou. Od tohoto roku se však malování a umělecké tvorbě věnovala naplno. Pořádala výstavy, zpočátku však pouze amatérské, neboť vystavovat a tvořit od roku 1982 oficiálně nesměla.

Eva Filemonová byla 2x vdaná. Poprvé za Ivana Filemona (stavař), který tragicky zahynul v roce 1966. Podruhé se vdala za hudebního skladatele Emanuela Kuksu ( †2003 ).

Její díla jsou převážně surrealistická. Hlavním motivem bývají koně, které si v dětství zamilovala.

  • Pro trávení volného času jsou vhodné cyklistické výlety do okolí nebo se jen tak projít kolem rybníků či zajít do blízkých Nemošic, u nichž se nachází Přírodní památka Nemošická stráň. BŘEHULE ŘÍČNÍ (RIPARIA RIPARIA) Je přísně tažný druh, naši ptáci zimují až v Africe jižně od Sahary. Na hnízdiště přilétají od poloviny dubna a již v září nás opět opouštějí. Hnízdí v otevřené krajině v nížinách. K hnízdění nejčastěji používají písčité nebo hlinité stěny, často v blízkosti vody – břehy vodních toků, pískovny, břehy písníků, cihelny či okraje povrchových hnědouhelných dolů.
  • Břehule říční:

foto

Je náš nejmenší vlaštovkovitý pták. Zbarven je temně hnědě se špinavě bílou spodinou a příčným hnědým proužkem na voleti. Často ji po hnízdí době můžeme spatřit nad rybníky, kde velice obratně loví potravu – drobný hmyz.

  • Z porovnání výsledků mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR je zřejmé, že dochází od začátku devadesátých let k výraznému úbytku plošného rozšíření i početnosti. Důvodem je úbytek lokalit vhodných k zahnízdění. V současnosti již vlivem intenzivně obhospodařovaných vodních toků prakticky nehnízdí v jejich březích. K zániku kolonie vede i „zestárnutí“ hnízdních stěn ve starých pískovnách nebo okamžité svahování odtěžených stěn. Odhadovaný pokles početnosti břehulí říčních od posledního sčítání v letech 1985–89 je 20 %.
  • Hnízdní lokalitu ve starém písníku u Ostřešan sledujeme již od roku 1981. Každoročně zde vyvede svá mláďata několik desítek až stovek párů břehulí. Jejich početnost byla nejvyšší v osmdesátých a na počátku devadesátých let, kdy zde hnízdilo 100 až 250 párů ročně. Poté nastává postupné snižování množství hnízdících břehulí až na současných 30 až 50 párů, což souvisí s postupným zarůstáním a stárnutím stěn pískovny a rovněž s úbytkem otevřené vody. Pro zachování hnízdní kolonie je proto nezbytné každoroční odtěžení zvětralé vrchní části stěny pískovny v co nejdelším úseku.

Kromě vizuálního sledování provádíme i odchyt a kroužkování hnízdících břehulí říčních, čímž zjišťujeme např. věrnost hnízdišti, návrat vyvedených mláďat do kolonie, maximální stáří ptáků a pomocí zpětných hlášení i změnu hnízdní kolonie či tahovou trasu. Výsledkem je zjištění, že významná část starých ptáků i vyvedených mláďat se vrací zpět do této kolonie (zjistili jsme již několik desítek ptáků), část břehulí se naopak objeví na jiných hnízdištích, většinou v blízkém okolí (v poslední době na velké kolonii v písníku v Čeperce). Po vyhnízdění se pohybují kolem velkých rybníků v širším okolí (Žehuňský rybník, Bohdanečský rybník) a za podzimního tahu se pravidelně zastavují u velkých jezer v Maďarsku (viz ukázky zpětných hlášení dále).

Břehule říční je v posledním Červeném seznamu druhů avifauny ČR zařazena již do kategorie NT jako druh téměř ohrožený. Nejen proto si zaslouží naši pozornost a péči, aby hnízdní kolonie v Ostřešanech, jedna z posledních na Pardubicku, nezanikla.

Zpracovali: RNDr.Kryštof Harant, Ing.Jan Horák

obec

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10
1
11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Pardubický kraj

Pardubický kraj

Mobilní aplikace

app ke stažení

Google playApp Store

Mapový portál

Ostřešany

na mapě

 

logo

​​ Kaplička
​​ Obecní dům
​​ 23.12. 1340
1. písemná zmínka
​​ 1090 obyvatel
​​ Ordinace lékařů
O Obci

Původní název vsi Wostřešany vznikl z patrně „vostrých střech“, kterých se zde nacházel hojný počet. Nejstarší známá zpráva o obci Ostřešanech jest ze dne 23. prosince 1340 v poslední vůli rytíře pana Arnošta z Pardubic, sepsané na zámku „Stará“ na Bydžovsku. Dle této poslední vůle rytíř Arnošt z Pardubice odkazuje Pardubice a některé vsi, mezi nimi též Ostřešany, svému synu Arnoštovi, který byl děkanem v Praze v hlavním chrámu Páně a později se stal prvním arcibiskupem pražským. V archivu českém (díl XVII.) jsou první zprávy o usedlících z Ostřešan z roku 1493. V tomto roce odvádělo vrchnosti ouroky 5 usedlíků.

Kde nás najdete?